Textbook tenderness - Díl 8.

17. září 2011 v 23:07 | slečna neznámá |  Textbook tenderness
Eleanora se vzbudila nezvykle pozdě. Slunce už bylo dávno nad Hopeville a měla před sebou nový den. To ji ovšem nebránilo v tom přemýšlet nad tím předchozím. Nemohla to jenom tak pustit z hlavy. Nikdy se jí nic podobného nestalo.
,,Dobré ráno ospalče." Pozdravil její otec a roztáhl jí rolety.
,,Táto!" vypískla jako malé dítě.
,,To je mi radosti." usmál se, uhladil si knír a s úsměvem si prohlédl svou dceru.
Eleanora mu vlídný úsměv oplatila.
,,Na, tu máš." podal jí teplý župan.
,,Pojď se nasnídat." Dodal ještě, než odcházel. Eleanora se posadila na postel, promnula si oči a vydala se dolů na snídani.
,,Dobré ráno Leanor." pozdravila matka.
,,Dobré ráno." řekla suše Leanor.
,,Zlato, od včerejší návštěvy Lilly se chováš nějak jinak. Pokud se něco stalo, klidně mi to můžeš říct."
Až teď Eleanoře došlo, že od včerejšího večer nedělá nic jiného než jen přemýšlí nad tím pitomým Alexandrem, kterého už stejně nechce ani vidět.
,,Nic se nestalo, já jsem jenom nad něčím přemýšlela." usmála se a pustila včerejší příhodu z hlavy.
Když se nasnídala, vzpomněla si, že měly jít dnes s mámou nakupovat do Hopeville a Riverbrooku. Mnohem raději by šla jenom do Hopeville, ale bylo to malé městečko a bylo tu jen pár butiků, které za moc nestály. Věděla, že budou muset i do Riverbrooku a bála se, že tam natrefí na Alexe. Ale přece si slíbila, že už na něj nebude myslet, takže žádný Alex.
,,Maminko, půjdeme dnes na nákupy, jak jsi mi včera slíbila?"
,,Jistě, čekala jsem, až se vzbudíš."
Eleanora si kousla do snídaně a vyběhla z kuchyně.
,,Mladá dámo, kam pospícháš?" Ozval se její otec zpoza novin. Odpovědi se mu však nedostalo.
,,Jen ji nech, na ty dnešní nákupy se opravdu moc těšila. Zaslouží si to. Včerejšek se nejspíš nevyvrbil tak úplně podle našich představ." odvětila Leanořina matka. Její manžel povytáhl obočí.
,,Co se stalo?"
,,To přesně nevím. Ze začátku se zdálo všechno v pořádku, ale pak najednou .."
,,Co?"
,,Nevím, od včerejšího večera je nějaká jiná. Po hodině vyletěla z Alexova pokoje jako neřízená střela, pak se uklidnila a prohlásila, že je unavená, že chce jít domů."
,,Možná na to šel ten hoch přece jenom moc rychle."
,,Nebo možná bychom jí mohli o všem říct." pohlédla na svého muže nejistě.
,,No ty ses snad zbláznila Amy! Nezahodím celá ta léta kvůli jednomu večeru, to po mně chtít nemůžeš!" rozezlil se na ni.
,,Ale bylo by to tak jednodušší."
,,Jednodušší? Nedovolím, aby se z mojí dcery stala puberťácká coura, co leze z postele do postele!"
,,Jako bys dělal něco jiného." řekla opatrně a zadívala se do země.
,,Tak už dost!"

O dvacet minut později

,,Mami, už jsem připravená." ohlásila se Eleanora a otáčela se ve svém béžovém kostýmku před zrcadlem.
,,Proboha mami, co se ti to stalo?" řekla ustaraně a opatrně přejela po fialovém útvaru kolem matčina oka.
,,Já .. Víš .. Jenom jsem uklouzla na schodech a trochu jsem se uhodila."
,,Trochu? To musela být pořádná rána! Mami, ty nákupy můžou počkat."
,,Ne zlatíčko, vím, jak moc ses těšila. Schovám to za sluneční brýle. Ani mě to nebolí, věř mi." Pokusila se o úsměv.
,,Jsi si jistá maminko?"
,,Jsem." Znovu se pokusila o úsměv.
Když sešly dolů, Eleanora si nemohla nevšimnout, že otcovo auto už před domem nestojí.
,,Mami, táta zase pracuje?"
,,Ano dítě, má toho opravdu moc." řekla tiše a snažila se zakrýt slzu, která jí tekla po tváři. Eleanora si jí nevšimla.
,,Tak jdeme." usmála se.
Eleanora si zapnula pás a podala matce sluneční brýle. Posadila si je na svůj spičatý nosík, podívala se do zpětného zrcátka, pořádně si zavázala šátek a mohly vyrazit.
,,Těšíš se Eleanoro?"
,,A moc!"
,,Už víš, co by sis chtěla koupit?"
Eleanora se na chvíli zamyslela.
,,Chtěla bych hlavně nějaké boty. Nosím pořád dokola ty páskové černé. Myslím k šatům. Mám k šatům jenom čtvery a ty černé se stejně hodí nejvíc."
,,Dobře, takže nějaké pěkné botky k šatům, ale barvu, která se hodí ke všemu."
,,Něco takového." usmála se mile.
,,Pak bych chtěla nějaké pěkné sako a svetřík."
,,Dobře. Přesně vím, kam jít. V Riverbrooku je pár skvělých obchůdků."
Riverbrook. Místo, kam Eleanora nechtěla.
,,Mami, ale pokud ti není dobře, poohlédneme se třeba jenom tady v Hopeville."
,,Děvče, sama víš, že tu sice pár butiků je, ale nestojí za nic."
,,Já vím, ale přece jenom."
,,Leanor, dítě, už jsem tě ujištovala, že mi je dobře."
Eleanora se neochotně usmála.
,,Ale dolů do Hopeville se taky podíváme, ne?"
,,Když na tom trváš."
Alespoň na chvíli to mohla oddálit. To jí prozatím stačilo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Oceňuju každý názor na ?! :D Děkuju za návštěvu.

© září 2011 - březen 2012