Textbook tenderness - Díl 7.

17. září 2011 v 23:06 | slečna neznámá |  Textbook tenderness
Eleanora celou cestu do Hopeville mlčela. Její matka se párkrát ujišťovala, jestli je opravdu všechno v pořádku a Eleanora pokždé mlčky přikývla. Její matka si začala dělat starosti. Bála se, jestli to příliš neuspěchala. Eleanora přece jenom nevěděla nic. Ale přišlo jí to tak lepší.
Když přijely domů, Eleanora mlčky vystoupila z auta a čekala, až matka odemkne. Eleanora si vyzula páskové boty, srovnala je do botníku mezi ostatní a popřála matce dobrou noc.
Eleanora se zamkla v koupelně. Šla se osprchovat. Přemýšlela nad celým dnešním večerem, nad Alexovým vystoupením, Nechápala nic z toho, co se u Lilly stalo. Nechápala, proč Lilly s její matkou tolik pospíchaly k prohlížení fotek, nechápala, proč ji Alex vedl do svého pokoje, proč tam svítily jen svíčky, proč se k ní tak podivně nakláněl, proč ji pořád bral za ruce, proč jí spravoval neposlušný pramínek vlasů, kdykoliv jí vyklouzl zpoza ucha. Přemýšlela a přemýšlela, když vtom ji z přemýšlení vytrhlo prudké zaklepání na dveře.
,,Leanor, vypni tu vodu a běž si už lehnout. Zlato, je pozdě."
,,Promiň, ztratila jsem pojem o čase. Už půjdu spát." zdůvodnila Eleanora svůj neobvykle dlouhý pobyt v koupelně.
Navlékla se do krajkové noční košile, vyčistila si zuby, umyla si obličej a konečně vyšla ven z koupelny. Byla tak ráda, že po dlouhém příšerném večeru zase vidí svůj pokoj. Náramně si užívala vůni čistě povlečených měkkých nadýchaných peřin. Bylo to poprvé, co neusínala s úsměvem na rtech.

Mezitím

,,Gretchen, je to jenom pitomá sázka, nic to neznamená!"
,,Sázka? A proč se vsázíš o takový věci ty idiote? Copak ti nejsem dost dobrá?"
,,Já jsem se ale nechtěl vsázet!"
,,Tak proč jsi to udělal?"
,,Oni mě do toho dotlačili."
,,Dotlačili? Ne, už nebudu poslouchat ty kecy o tom, jak chceš zapadnout do party! Ty prostě neumíš říct těm svým skvělým kamarádům ne. Ale jak se jedná o mně, tak je to samé 'Gretchen nemůžu', 'Gretchen to bohužel nepůjde', 'Gretchen nemám čas'!
,,Ale víš, že to tak není!"
,,Ne, nevím Sebastiane! Příjde mi, jako by ti to dělalo dobře, že se můžeš honit za nějakou zazobanou káčou!"
,,Ale ona mi je úplně ukradená! Víš, že pro mě jsi nejkrásnější na světě!" zahuhlal Sebastian a trochu se mu díky alkoholu, který měl v krvi, zamotal jazyk. To krátkovlasou odbarvenou blondýnu Gretchen trochu přesvědčilo. Zamrkala na něj umělýma řasama, spravila si riflovou minisukni, sedla si mu na klín a prohrábla mu delší hnědé vlasy.
,,Slíbíš mi, že jak splníš sázku, už se na ni ani nepodíváš?"
,,Jasňačka."
,,Ale jak ne!" pohrozila mu prsten Gretchen. Sebastian se zasmál a přehodil si ji přes rameno. Gretchen zapištěla.
,,Sebastiane, ty idiote, co to zas děláš?"
Sebastian odvlekl Gretchen až do svého pokoje a položil ji na postel.
,,Už tě tu mám a už tě nikam nepustím." zahuhňal.
,,Neblbni, za chvilku jsou doma vaši, nemůžou mě tu najít! A ty vzpamatuj, nebo tě tu na doživotí zavřou, když tě uvidí v takovým stavu."
Pohladil ji po tváři.
,,Neblbni, vždyť mi rozmažeš celej mejkáp!"
Sebastian se posadil a sledoval Gretchen, jak si balí věci do ošoupané černé látkové kabelky.
,,Tak se tu měj." Řekla a zabouchla za sebou dveře.
No nic, dám se do úklidu, aby to tu naši poznali, až se vrátí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Oceňuju každý názor na ?! :D Děkuju za návštěvu.

© září 2011 - březen 2012